+420 224 106 334
scmsd@coop.cz
U Rajské zahrady 3
130 00 Praha 3
Spotřební družstva České republiky vystupující pod označením COOP, slaví v roce 2017 již 170 let od založení prvního moderního družstva na našem území v roce 1847. Jsou tak nejstarším trvale působícím prodejcem potravin s dlouhodobým důrazem na regionální produkty a výrobce. Za dobu své existence se vyrovnávala se světovými válkami, krizemi státního hospodářství i socialistickým řízením.
Tradice českých družstev se odvíjí od roku 1847, kdy byl v Praze založen "Pražský potravní a spořitelní spolek". O činnosti tohoto prvního družstva na území současné České republiky nemáme mnoho dochovaných informací. Je známo, že Pražský potravní a spořitelní spolek byl, jak ostatně i vyplývá z jeho názvu, osobitým družstvem s víceúčelovou činností. Členové si v družstvu ukládali svoje úspory a za takto vzniklý kapitál bylo nakupováno zboží běžné denní potřeby. Členskou základnu tvořili převážně dělníci a drobní řemeslníci.
V dalších obdobích tvořila jistotu spravedlivých cen v poválečných dobách i během hospodářských krizí. Přesto často sklízela kritiku. Jak píše J. Moravec v roce 1936: „Dokud bylo družstevnictví pouhou teorií, dokud zde byla pouze družstva malá a slabá, bylo na ně nepřátelskými kruhy pohlíženo jako na neškodnou hračku, s kterou si sociálně slabí spotřebitelé budou hráti a nikam to s ní nepřivedou. To byl ovšem omyl a po (pozn. První světové) válce zde najednou bylo družstevní hnutí, z malých počátků vrostlé, ale dobře organisované a plné života.“ Velice důležitá byla činnost nákupní centrály VDP, která produkovala velké množství privátních výrobků pouze pro družstva. Zajímavostí je, že již v roce 1930 existovaly privátní výrobky nesoucí název COOP, nebo Cooperator.
Příkladem pohnuté historie družstev je osoba Emila Lustiga:
Lustig Emil, 28. 6. 1883 Plaňany u Kolína – 17. 1. 1962 Stockholm. Byl hospodářský manažer a činitel družstevního hnutí. Po absolvování obchodní školy pracoval jako úředník v chemickém průmyslu. Od 1905 organizoval české družstevnictví. 1908 byl spoluzakladatel a poté dlouholetý předseda Ústředního svazu konzumních, výrobních a hospodářských družstev, 1911–38 ústřední ředitel Velkonákupní společnosti konzumních družstev v Praze a člen výkonného výboru Mezinárodního svazu družstev v Londýně. Významně se podílel na rozvoji družstevního hnutí v meziválečném Československu. 1939 odešel před nacistickou perzekucí do Švédska, kde se stal zaměstnancem švédské družstevní centrály, 1940–45 spolupracoval s čs. exilovou vládou v Londýně. 1945 se vrátil do vlasti, ale komunisté mu znemožnili pokračovat v práci v čs. družstevním hnutí. Po únorovém převratu 1948 emigroval opět do Švédska a 1949–59 pracoval v ústředí švédských družstev.
Následný vývoj v 50. letech 20. století přinesl všeobecně hrubé porušování zákonnosti a deformace, které hluboce zasáhly do činnosti družstev. Reorganizace podle "scénáře" vypracovaného na ÚV KSČ v roce 1952 směřovala k přeměně družstevních organizací na výkonné orgány pro plnění státem direktivně ukládaných úkolů. Družstva byla systematicky zbavována podnikatelské iniciativy a účelově zneužívána. Po roce 1989 došlo k postupnému narovnávání majetkových poměrů a družstva se musela vypořádávat s nastupující zahraniční konkurencí, která stavěla moderní prodejny, zatímco družstva musela udržovat velké množství starších prodejen. Ironií tak je, že za socialismu se stát díval na družstva coby kapitalistický přežitek a nyní jej považuje za přežitek socialistický.
Ukázky reklam a prodejen z let 1900-1940:
V současnosti jsou družstva známá především podporou regionů, kde působí a prodejem regionálních výrobků. Soustředí se v nich na menší producenty a kvalitu. Prodejny jsou postupně přestavovány, aby nabízeli co největší komfort pro zákazníky. Unikátní jsou například nízkoenergetické modulární prodejny, nebo čerpací stanice. Jsou zde také zaváděny doprovodné služby pro zajištění co největšího komfortu místních obyvatel. Jde například o finanční služby tipu platba složenek, bezkontaktní platební terminály, dobíjení kreditů, nebo výběr hotovosti CASH-BACK. Z dalších aktivit se rozvíjí spolupráce s Českou poštou, farmářské trhy a řada dalších aktivit. Oblíbené jsou i privátní značky COOP do kterých patří již přes 600 výrobků ve třech cenových řadách.
Skupina COOP je součástí Družstevní organizace České republiky
Víte, že? .....
…Pražský potravní a spořitelní spolek byl osobitým družstvem s víceúčelovou činností?
…zlatou éru zažilo družstevnictví v období Masarykovy první republiky?
…již v roce 1930 existovaly privátní výrobky nesoucí název COOP, nebo Cooperator?
…z rozhodnutí komunistické strany z roku 1952 přišla družstva o svůj majetek, který měla především ve městech a byla direktivně pověřena zajišťovat zásobování obyvatelstva na venkově?
…na území současné České republiky se již na sklonku prvního desetiletí 20. století začaly formovat různé spolky na podporu letectví a první letecká družstva?
…nejznámější aviatické družstvo u nás bylo založeno v roce 1910 v Pardubicích?
…významným mezníkem v historii českého družstevnictví bylo vytvoření prvního družstevního zákona v roce 1873 (Zákon „O společenstvech pro napomáhání živnosti a hospodářství, později označovaný též jako Zákon o společenstvech výdělkových a hospodářských?
…T.G.Masaryk jako podporovatel nových projektů byl potěšen, když ho vydavatelství Družstevní práce zvolilo před Vánocemi roku 1935 svým čestným členem?
…po osvobození republiky již v květnu roku 1945 byla založena družstevní centrála pod názvem Ústřední rada družstev?